Za počátek vlastní spisovatelské dráhy Maximilian Schmidt označoval své 31. narozeniny, při nichž během osobní audience předal královi Maximiliánovi II. zdobné výtisky svých prvních povídek „Das Fräulein von Lichtenegg“ (Slečna z Lichteneggu) a „Der lateinische Bauer“ (Latinský sedlák), které se pyšnily pozlacenými hřbety stránek a hedvábným vázáním. R. 1884 král Ludvík II. posloužil jako inspirace pro povídku odehrávající se u Starnberského jezera. Maximilian Schmidt se v té době nacházel v Ambachu u Starnberského jezera, zatímco král Ludvík II. pobýval na zámku Berg, svém nedalekém letním sídle. Schmidt započal svůj román „Die Fischerrosl von St. Heinrich“ (Rybářova Rosl ze St. Heinrich). „Jeho Výsost, uvedena ve známost, si okamžitě přála přečíst si tyto první kapitoly. Manželka je pečlivě přepsala a poslal jsem je na zámek Berg. Král byl tímto počátkem tak uspokojen, že mne nechal pracovat na jeho pokračování, a tak to šlo kapitolu po kapitole, manželka se mohla upsat a když byla práce dokončena, nechal král poslat slova díků za ‚výtečně strávené hodiny' ...“ Poslední králova četba před smrtí byla Waldschmidtova kniha „Der Leonhardsritt“ (Leonhardova jízda): „Správce zámku mi říkal, že Jeho Výsost odpoledne asi dvě hodiny až skoro do své procházky četla v mé knize‚ Der Leonhardsritt' a knihu nechala ležet otevřenou …“ Princův regent Luitpold Maximilianovi Schmidtovi r. 1898 udělil dědičný přídomek „řečený Waldschmidt“. Některá díla Maximilian Schmidt věnoval členům královského dvora. (Citováno z: Maximilian Schmidt, „Meine Wanderung durch 70 Jahre“, 2. díl, 1902)

Waldschmidt a královský dvůr

04

Král Ludvík II. Bavor (1845–1886) Zdroj: wikipedia.org/wiki/Ludwig_II._(Bayern)

Max II., král bavorský (1811–1864) Zdroj: wikipedia.org/wiki/Maximilian_II._Joseph_(Bayern)

Princův regent Luitpold (1821–1912) Zdroj: wikipedia.org/wiki/Luitpold_von_Bayern